Jandová zahraje v Přeštěnicích

Popcore. Tak označil styl hudby německé skupiny Die Happy kritik a pojmenoval tak směs rocku a popu, jež se line právě při jejich koncertech z reproduktorů. Zatímco v Čechách s koncertováním teprve začínají, v sousedním Německu jsou zasazeni v hlubokém podvědomí tamějších fanoušků. Kapelu před sedmnácti lety založila Marta Jandová a Thorsten Mewes.

Co o sobě říká Marta Jandová?
Jsem workoholička, lenoška a beran, který touží po pohodě a harmonii. Moc to do sebe nejde, ale tak se nějak protloukám životem. V každém případě optimistka. Miluju světlo a nemusím tmu, ráda jím, málo piju (vodu) a jsem občas náladová. A tak dále.

Původně jste nechtěla být zpěvačkou, ale tlumočnicí. Nemáte ještě někdy chuť si tento sen splnit?
Už ne. Už jsem na to moc stará a moje práce se mi líbí. Až na to cestování z koncertu na natáčení, na koncert, do televize a konečně domů. Raději bych cestovala teleportem, abych měla víc času na sebe.

Proč zrovna rock a pop?
Rock je hodně živočišný a už je to i veliký a hlavně široký pojem, kam se toho hodně vejde. Muži chodí na box, aby se vytřískali ze všeho, co je trápí a štve, mně stačí si zařvat nějaké písničky. Když jsem smutná, tak se vypláču v baladách. Rock a pop je můj životní psycholog.

Kde se Vám s kapelou Die Happy lépe zpívá? V Německu nebo u nás?
To se opravdu tak nedá říct. Náš poslední koncert v Praze, teď v dubnu, byl snad jeden z nejskvělejších, které jsme kdy v Čechách odehráli. V Německu už hrajeme hodně dlouho a fanoušci umí opravdu všechny texty... Všude dobře, doma nejlíp. Já mám domov v Praze, kluci v Německu – takže to máme tak namíchané s tím, kde se nám nejlíp hraje.

V čem je koncertování v Čechách jiné?
Jsme tady přece jenom víceméně nováčci a ne ti ostřílení pardálové jako v Německu. Jsem tady víc nervózní a máme vetší motivaci se tady prosadit. Prostě doma.

Jak často se vidíte s kapelou?
Vidíme se docela často, minimálně jednou do měsíce, tedy na začátku roku. Od května se budeme vídat víceméně každý týden, jelikož nám začíná festivalová sezona. Budu hodně dojíždět sem a tam, naštěstí hrajeme i pár koncertů v Čechách a na Slovensku, takže to nebudu mít tak daleko.

Nepřipadáte si v kapele někdy jako růže uprostřed trní?
Naopak. Kluci si mě docela opečovávají. Občas se trošku pohádáme, ale je to jen v době, kdy píšeme nové písničky a každý si bojuje za ten svůj nápad, protože ten vlastní je samozřejmě nejlepší. Letos už hrajeme sedmnáctým rokem a po takové době se pohlaví už neřeší.

Mate raději koncerty, kam přijdou lidé natěšeni přímo na Die Happy, anebo hudební festivaly, kde vystupuje mnoho dalších kapel?
Musím říct, že oboje. Naše vlastní koncerty jsou samozřejmě plné jenom našich fanoušků, kteří opravdu chtějí vidět jenom nás, na festivalech je zase spousta jiných lidí a člověk tam má možnost překvapit nebo i přesvědčit nové posluchače. Mám ráda oboje. V klubu se potíme a v létě na festivalu nás ovívá letní vánek. To je pocit svobody.

V létě vystoupíte na přeštěnickém festivalu jako headliner. Jak toto postavení vnímáte? Je to pro Vás v něčem jiné?
Tak samozřejmě je to větší pecka, když člověk hraje večer, když už je třeba i tma, kdy všichni lidé, kteří celou noc předtím propařili, už jsou vzhůru a mají nové síly na další koncert. Čím později se hraje, tím lepší. Teda tak do půlnoci. Já nemám začátky koncertu po jedenácté hodině večer nijak v oblibě. Nejraději jsem do půlnoci hotová. Když hrajeme později, jsem unavená. Ty doby, kdy jsem vstávala až odpoledne, už jsou dávno za mnou, takže vstávám docela brzo a tak pozdě už jsem unavená.

Těšíte se, až si zahrajete v malebné jihočeské vesničce Přeštěnice?
Těším, těším! Opravdu. Třeba tam přijedu i na kole.

Máte nějaké moudro pro začínající kapely?
Mám. Tvrdě pracovat, jít si za svým, nemít až moc krásné iluze a snažit se být profesionálem. Nikdy nevíte, koho někdy zase potkáte a kdo Vám kdy může najednou pomoct.

Vzkaz fanouškům?
Milujte se a množte se. Moc se na Vás těšíme a doufáme, že to s námi pořádně rozjedete! Ať nám svítí sluníčko a chutnají místní buřty.

Text: Karel Kreml

Open Air Musicfest Přeštěnice 8.–10. července 2010

Multižánrový pohodový festival s desetiletou historií a dobrým jménem. Letošní headlinery jsou Die Happy s Martou Jandovou, Elvis Jackson ze Slovinska, Kontrust, 3 Feet Smaller z Rakouska, Jerx a Green Frog Feet z Německa nebo české Arakain, Doga, Vypsaná fixa, UDG, Pipes and Pints, Mandrage, Nightwork a další.  Vstupenky jsou od května za 700 korun, ale speciální skupinová sleva při zakoupení pěti a více je 650 korun za jednu.

Další informace najdeš na www.prestenice.cz nebo se přidej ke skupině na Facebooku!