Jakub Kohák: Chci točit s Jiřinou!

Jeho práce byla několikanásobně oceněna na festivalech Golden Drum, Epica nebo Louskáček. Na festivalu v Cannes byl prezentován v prestižním světovém výběru Young Directors. Věnuje se i tvorbě krátkých filmů a videoklipů. Je držitelem ceny Anděl za nejlepší český videoklip. Při uvolněném setkání jsme si s ním povídali o filmu, internetu, finanční krizi i fotbalu, protože jak sám říká: „Čemu se chceš věnovat jinýmu?! Ochraně přírody, to beru, samozřejmě a pak fotbalu.“

Můžeš přiblížit seriál Okresní přebor?

To je fotbalovej seriál a zároveň nejlepší seriál, co se tady za dvacet let natočil. Růžový zahrady, Comeback, samý hovna a splašky – to hovna bych chtěl říct ještě jednou. Akorát se neví, kdy se to bude vysílat, už je to dávno hotový, ale pořád to oddalují. Každý díl měl dovoleno deset sprostých slov, protože v šatně se mluví sprostě, takže na Nově zasedla rada a počítala slova a vyškrtávala. Já režíroval dva díly a zbytek Jan Krušinovský.

Jaká je tvá role?

Já tam hraju brankáře týmu TJ Slavoj Houslice. Vlastně jsem tam nejhezčí, nejmilejší a nejvyšší hráč družstva. A žiju s mámou. A jmenuju se Karel Vlachopulos, protože moje máma se vyspala s Řekem, ale on pak musel narukovat na vojnu domů, ale už se nevrátil, protože zahynul ve válce Řecka s Kyprem.

Půjdeš na České lvy?

Náš fotbalový tým ÚFA - Újezdská fotbalová asociace - má jisté společenské povinnosti. Reprezentovat. Začínáme pozdním obědem kolem čtvrté hodiny v Obecním domě. Ve vší parádě, v oblecích, cibule… A pak se hromadně přesunujeme na předávání Českých lvů, kde budeme reprezentovat náš tým. A pozor! Dva členové Úfy jsou letos nominovaní – za střih Kawasakiho růže Vladimír Barák a Honza Muchow za hudbu k Normal. Ještě jsem byl upozorněn naším sekretářem, že za nás kdysi kopal Hřebejk a asi tři další nominovaní. Takže ti lvi jsou vlastně především takový Úfa večer.

Baví tě česká kinematografie poslední doby?

Kinematografie je taková jaká si být zaslouží. V pořádku a koukatelný mi přišly 3 sezóny v pekle a líbily se mi i ukázky k Protektorovi, to vypadalo pěkně. A pak se mi líbily ukázky k filmu Pouta, ale kamarádi z Úfy říkají, že je to příšerný a těm já věřím.

Ze zahraničních filmů bys doporučil co?

Líbil se mi film Horké rtíky paní Eriky z NDR. A pak i druhý díl, který se jmenoval Smyslný školník. To jsou kvalitní snímky. Jinak z těch novějších Rambo dvojka a Rambo trojka.

Chodíš do kina?

Občas. Dřív jsme dostávali v podniku relax pasy a na ty jsi mohl třeba na masáž, ale já za ně chodil do kina. Takže když jsem je dostával, chodil jsem hodně. Teď už málo.

Změnil jsi svůj postoj k tomu, že bys natočil filmu?

Nic mě k tomu netlačí, a když se to nestane nikdy, tak žádná tragédie pro lidstvo to nebude. Filmů se točí ročně tisíce a z toho jich je mnoho dobrých, takže jestli já jeden udělám, nebo neudělám, je úplně jedno. Uvidíme, jestli mě přesvědčí nějaký nápad. Ale abych udělal film kvůli tomu, že až umřu budu mít v kolonce napsáno „režisér filmu Útěk do Himalájí“, tak to mít nemusím.

S kým by jsi chtěl točit?

S Jiřinou Bohdalovou bych chtěl točit nějaký pořad, to by se mi moc líbilo... nebo s Jiřinou Švorcovou. Je důležitý, aby to byla Jiřina, jinak mi je to vlastně jedno.

Máš pocit, že se u nás zvedla úroveň televizní reklamy?

Myslím, že je to pořád stejný. Důležitý jsou skripty, protože jaká je jejich úroveň, taková je i výsledná reklama. Samozřejmě to záleží i na mnoha dalších faktorech, ale dobrý skript je základ. Za rok u nás máš třeba jeden až tři výtečný nápady. A z nich se jeden posere realizací, druhej vyčpí a třetí se povede.

Je nějaká reklama, co se ti líbila a běžela u nás?

Například ta na kutilskou prodejnu, jak v ní koupelna honí chlapa po ulici.

Jsou nějaký klišé, který tě spolehlivě vytočí, když vidíš nějakou reklamu?

Ne, mně se líbí všechno. Já mám rád klišé, to je nejlepší.

Pocítil jsi nějak osobně finanční krizi?

Zvedli nám nájem na fotbale. Takže místo 560 Kč platíme 760 Kč za tělocvičnu a na florbale je to z 360 Kč na půl roku na 660 Kč na půl roku, což už jsou poměrně vysoký položky. A ještě v mém oblíbeném čínském bistru zvedli menu M3, což je kuřecí kung pao, z 69 Kč na 83 Kč. To je všechno znát.

Jan Budař teď natočil klip pro Wohnout, převzal po tobě štafetu?

Ne, to byla taková prdelní písnička a nikdo to nechtěl udělat, tak řekli jemu.

Ale ty sis tam zahrál…

Tak já jako člen kapely samozřejmě.

Pořád jsi členem? Nebojíš se, že tě vyhodí, když jsi s nimi ještě nikdy nehrál?

Nemaj šanci mě vyhodit. Možná vyhodím já je za ty šlapačky, co tam hrajou furt dokola. Opravdu nemám strach o své místo v téhle kapele.

Ty se chystáš na nějaký klip?

Chystám se na video Kurtizán z 25. Avenue, protože jedna píseň se mi tam moc líbí.

Co si myslíš o současném stavu videoklipů?

Asi je to mrtvý médium. Obecně si myslím, že to hodně půjde už jen přes internetový kanály. Dávat peníze do klipů, to je jako je vyhodit. Doby, kdy u nás bylo sto tisíc na klip, jsou dávno pryč a je to tak i dobře. Pokud to někdo bude chtít dělat, tak to půjde zadarmo na foťák, někde s kámošema jako sranda. Do it yourself, jak je teď v módě. Mrskneš to tam za den, nastřiháš to na počítači a je to. Známí a fanoušci si na to kliknou, zasmějí se a konec. Občas se ale asi něco udělá. Hodně dobrý věci u nás pořád dělá třeba Honza Zajíček. Líbí se mi jeho forma, ale obsah v jeho věcech tedy trochu ztrácím.

Ty jsi neměl někdy nějaké větší ambice s klipy?

Já to beru jako zábavu. Sport v tom smyslu, jak ho vnímám já, je taková masová věc. Že přijdeš domů, vezmeš si cvičky a trenky a jdeš si zasportovat. Je to prostě jednoduše přístupný téměř kdekoliv a každýmu. A ten extrémní sport už je spíš pro lidi, co se tomu věnují detailně. Když jsi třeba vědec, tak taky musíš mít mikroskop a nestačí ti už jen nějaký volný bádání, že si třeba přečteš knížku. A to už pro mě není ta radost, kdy si jdeš jen tak pro zábavu zaběhat. Už je to moc promyšlený a není to jen o tom kopnutí do balónu.

Zkoušel jsi někdy něco?

Asi ne. Jestli surfování není extrémní sport, tak ne. Dostal jsem poukázku na bungee a nešel jsem tam.

Proč?

Trochu obava, ale i jsem si to uměl představit. Budu se bát, pak do mě někdo strčí, chvíli budu čumět a co jako… To si půjdu radši zakopat a zanadávám si při tom. Na extrémní sporty mě víc láká se dívat, než že bych toužil po tom to zkoušet. Třeba jsem viděl dva lidi, jak na rychlost vylézají vedle sebe stejnou stěnu a to mě hodně bavilo.

K normálnímu sportu máš tedy vřelejší vztah, co všechno děláš?

Basketbal, florbal, fotbal… Tady pan střihač Filip Malásek hraje se mnou fotbal, jenže on je v letce morčat. To jsou ti, co to umí hůř. Oni třeba i v restauraci musí sedět u jinýho stolu. A můžou mluvit jenom, když jim to dovolíme. Proto i teď nic neříká.

Hrajete pravidelně?

Jo, každý pátek na Újezdě. A je povinností každého přijít. Ruší se kvůli tomu dovolené, práce, všechno.

A to je sálovka?

Jak kdy. Tam je línej školník a on se nestará o to venkovní hřiště. Ale když hodně fouká a vítr odfouká to listí pryč, tak můžeme hrát. Když nasněží, tak to taky neodhrabe, ale jakmile přijde obleva, tak už zase můžeme hrát.

Jednou jsi řekl, že si chceš chvíli kopnout v první lize, pořád to platí?

Pořád to platí. Jedna kamarádka říkala, že spí s trenérem Liberce, takže se to s ním pokusí domluvit, ale nevim v jaký je to fázi. Já měl tenhle nápad tak před čtyřmi lety. A někdy loni nastoupil Trojan na pár minut za Bohemku, ale to bylo v druhý lize! Tak pořád čekám, že mě ta Sparta na pět minut pustí. Když nekopa Trojan, úplnej fotbalovej chudák, může hrát v druhý lize, tak pardon, to už těch pět minut za Spartu odskáču taky.

A ten basketbal?

To hraju normální ligu. Nějaká třináctá sice, ale můžu ukázat i statistiky na internetu, jak si vedu. Jako jediný z týmu dokážu hodit trojku. Pak hraju ještě futsalovou ligu, hanspaulskou ligu a každou neděli florbal. To je pravidelně a pak ještě semo tamo si ťuknu třeba tenis nebo pinčes.

Díval jsi se na Olympiádu?

Díval a tam byl dobře vidět ten rozdíl mezi těmi normálními sporty a těmi, co už mi přijdou extrémní, i když ještě extrémní nejsou. Třeba u snowboardu to vypadá, že si jeden den zahulej, druhej den jedou a pohoda. Chybí mi tam nějaká ryzost prostě. Nastoupí do závodu v džínách a ani je to v ničem neomezuje. K tomu mám divnej vztah. Nebo třeba akrobatický lyžování. Kolik se tomu věnuje lidí? Sto na světě? Nebo pět set? Dělá to pár lidí, takže mi přijde, že to nejde postavit vedle těch klasických disciplín.

Byl bys pro Olympiádu v Praze?

Byl by to zajímavej úkaz. Konec konců, proč ne, ale asi bych se zdržel hlasování. Určitě bych někde zběsile neloboval pro to, aby byla. Rozhodně by se na tom nakapsovalo strašně lidí. Už vidím ty kámoše zadavatelů, jak si házej mezi sebou, kdo postaví lukostřeleckou dráhu. Na tom by se provařily miliardy, proto bych to nechtěl. Když ti tady stojí metr dálnice šest miliónů nebo kolik, tak bych nechtěl vidět ty zakázky na tohle.

Jsi pro postavení haly pro rychlobruslení?

Ať jí klidně postaví, ale nevím, jestli je dobrej nápad zrovna v Oseku. Ať je v Brně třeba. V nějakým větším městě. A hlavně ať udělají uvnitř třeba i curlingový dráhy, aby to bylo multifunkční.

Curling tě baví?

Ten je super. I jsem ho zkoušel. Přijdeš, vezmeš žehličku, čtyři kámoši, šup šup a nazdar. To mě baví a nepotřebuju se na to otáčet čtyřikrát hlavou dolu.

Nedávno jsi dělal reklamu s Jiřím Raškou, jak na tebe působil?

Dobrej chlapík, co si žije ve Frenštátě obyčejnej život. On je něco mezi Čapkem a Jean Gabinem třeba.  

Co dodává adrenalin tobě?

Třeba i ten fotbal. Tam se řve, lítaj nadávky a tak, adrenalin tam je. Já to nemám rozdělený tak, že něco mi dodává adrenalin a něco ne, prostě to plyne a adrenalin pro mě nastává v nečekaným situacích. Nepřivozuju si ho uměle.

Napadlo tě někdy odjet z Česka?

Napadlo, ale tam není ten sport a nemáš tam kamarády. Musí tě to tady štvát, abys chtěl vypadnout. A mě to tady neštve, já tady mám fočus, florbal… a kámoše. A že jich je! Tuny masa kámošů!

Tobě se točí všechno kolem toho fotbalu…

No a kolem čeho jiného taky?! Míč je Zeměkoule, to víš. A fotbal je náboženství, to taky víš. A čemu se chceš jinak věnovat? Ochraně přírody, to beru, samozřejmě a pak fotbalu.

Jaký máš názor na fenomén Facebooku?

Facebook nemám, takže to je možná i odpověď. Mně to nevadí, ale nemám potřebu se sdružovat přes internet. Na to už jsem stará škola asi. Nic mě netlačí psát, že jsem si šel koupit rohlíky. K čemu se svěřovat na netu „koupil jsem si nový boty“ nebo „tohle je moje fotka z dovolený“ nebo „koukej, jak nám roste náš malej“. Koho to zajímá?! Mě rozhodně ne. Jsem jeho babička nebo co?! Ale mám tam fanklub a díval jsem se nedávno u známého, že mám sto padesát pět fanoušků. Potřeboval bych to zase zkontrolovat.

K čemu hlavně tedy využíváš internet?