Rozhovor s Lukášem Kolcem

16. leden 2011

Třiadvacetiletý jezdec z Kralup nad Vltavou je v kolotoči Redbull Crashed Ice od roku 2005. V minulé sezoně se na pražském závodě dostal na druhou pozici a letos chce ukázat, že mezi elitu trvale patří.

V přípravě dělal každý den pět set až tisíc dřepů. „Celkem jich mám pětadvacet tisíc,“ spočítal si český rider. Jeho tvrdá příprava se mu vyplatila hned v prvním závodě sezony v Mnichově. V konkurenci sto třinácti dalších bruslařů nejdříve dojel v kvalifikaci na osmém místě, aby v samotném závodě skončil na bronzové pozici. Nebýt pádu v poslední třetině trati ve finále, mohl slavit ještě víc.

Jak moc si třetí pozice ceníte?
Je to můj druhý nejlepší výsledek v Redbull Crashed Ice. Ale cením si ho hodně. Musím říct, že celý závod byl hodně tvrdý. Od začátku jsem měl hrozně těžké rozjížďky. Měl jsem i trochu štěstí. Škoda toho pádu ve finále.

Kde byla ve finálovém závodě chyba?
Možná tam byla rýha. Možná to byla moje chyba. Už se to nedá nijak vrátit. Nemá moc smysl se tím zabývat. Jsem třetí a moc šťastný.

Jaké jsou vaše dojmy z celého eventu?
Diváky jsem moc nevnímal. Uvědomil jsem si je až při oslavách po finále. Trať byla výborně upravená, i když bylo teplo a počasí moc nepřálo. Zvládli to uchladit.

Třetí místo je výborný start do sezony. Asi by nebylo špatné, kdyby to takhle pokračovalo, ne?
To určitě ne. Hned za první závod mám hodně bodů do celkového žebříčku. Nevím teď jestli je jich šest set nebo sedm set. To je skvělý výsledek. Loni jsem byl devátý celkově a doufám, že letos budu do pětky.

Věřil jste si, že to může vyjít?
Po kvalifikaci jsem měl osmé místo a věřil jsem, že mi to dobře nalosují. To se nepovedlo. Měl jsem štěstí. Porazil jsem Němce, který to vloni vyhrál. Vyřadil jsem jednoho z Finů. Byl to skvělý výsledek.

Trať nebyla moc dlouhá. Měřila jen okolo tři sta padesáti metrů. Mohl jste na ní nějak taktizovat nebo jste musel jet od začátku čistou stopu, jet naplno?
Šlo hlavně o start. Třeba v té první rozjížďce se mi to vůbec nepovedlo a v zatáčce jsem byl až čtvrtý. Zkusil jsem je pak předjet a to se mi celkem povedlo. Další důležitý moment každé jízdy byla zatáčka u boxovacího pytle. Člověk jí musel vyjet čistě a dobře. Pak už se nedalo moc předjíždět.

Starty dneska moc nešly? Soupeře jste pak musel dojíždět.
První start se mi moc nepovedl. Byl jsem čtvrtý v zatáčce. Pak  si ale myslím, že to nebylo zase tak špatné. Vždycky jsem vyjížděl jako druhý nebo třetí a to už se dalo.

Pojďme se ještě zpětně projít po závodě. První dvě jízdy jste vyhrál celkem suverénně, ne?
První jízda byla celkem v pohodě. Ale hned ve druhé jsem tam měl toho Němce. On je hrozně rychlej. Podařilo se mi s ním postoupit a pak ho i vyřadit.

Ve čtvrtfinále k vám přibyl ještě Fin Pihlainen – první po kvalifikaci. Jak jste se cítil na startu?
Docela jsem si věřil. Doufal jsem, že dobře odstartuju. Povedlo se to a je to dobrý výsledek.

Koncovka čtvrtfinále pro vás byla asi nejdramatičtější. Rozhodovala cílová kamera.
Strkal jsem nohu dopředu, protože říkali, že se nesmí skočit po hlavě, jako jsem to udělal vloni v Praze. Počítají se brusle. Asi metr jsem tam před Švýcarem měl. Zaplaťpánbůh za to.

Finále začalo diskvalifikací Kanaďana Scotta Croxella. Bylo příjemné startovat s tím, že jste věděl, že budete na bedně?
Bylo to uklidnění. Bedna se počítá za hrozný body do světového šampionátu. Další pozice už jsou celkem odstupňované. Měl jsem štěstí, že jsem neodstartoval dřív. Řídil jsem se podle pípnutí zařízení, ale jak Kanaďan vystartoval, šel jsem taky. Bylo to ještě vteřinu předtím, než se otevřela brána. Štěstí, že vyřadili jeho a ne mě.

Přímo z dějiště závodu Roman Šperňák, redaktor týdeníku Sedmička a Xstream magazine